-
Prý kdysi / vlci / vyli na měsíc
já však slyším zvuky ulice stejně ve dne stejně jako v noci
Venku prší / voda padá do ulic
po třech týdnech sucha vážně skvělý pocit -
A těch věcí, co jsme domů nanosili
jak může člověk chtít mít tak velké množství hmoty?
je snadné si přát víc a v každou možnou chvíli
porovnávat s ostatními mobily a boty -
Jsem starý / ovšem kdo je dneska mladý?
ve světě stokrát rozděleném na rozumné celky
A krása / láska jsou pořád stejně tady
i když ví se celkem jistě, že jde o vlnové délky -
Tělo je chrám / jak víš / a omítka z něj padá
s každou další sklenicí je těžší vyjít schody
Jen pár let a potom pápá–lalá–tradá
hlavně hodně užívat, za zážitky jsou body -
Jsme mloci / na samém konci ropné doby
už jsme objevili pravdu teď nás denně zdobí
i moudrost, v knihách, a dál hledáme spásu
a ta mrcha se nám vyhejbá a vysloveně zlobí -
Jsme tady / tedy / jako duše navždy?
tohle už jsem hledal a má to více řešení
z tolika odpovědí si musí vybrat každý
a život mu to v zásadě nezmění
Solo [G B G a]
-
Tak jedu / zase / jak obvykle někam
a po zarostlé krajnici mě srny doprovází
na zemi / lidé / už vědí co je čeká
tak hledí opět ke hvězdám a vzdálenost je mrazí -
Prý kdysi / vlci / vyli na měsíc
někde nad převisem jsou údajně zase jejich stopy
a krása / láska / jsou pro mě čím dál víc
ještě uvidím, zda nakonec je taky nepochopím